Aktuality

Vyučující: MgA. Marek Štim

4.7.2022

Vyučující Fotografie a audiovize Marek Štim je nejen profesionálem ve svém oboru, ale také zastáncem aktivního přístupu k práci. Už při svých studiích působil v uskupení autorů, kteří se společně snažili posunout dál a zpracovávat své projekty v týmu. Není tedy divu, že na VŠKK oceňuje především silné propojení se světem praxe. V rozhovoru nám kromě svých profesních zkušeností prozradil i to, co se snaží předat studentům a co považuje za důležité při reflexi své tvorby.

Jak jste se dostal k výuce na VŠKK?
Ozval se mi vedoucí atelieru Fotografie a audiovize Marian Beneš, kterého jsem velmi dobře znal ze své studijní etapy. S profesorem Miroslavem Vojtěchovským, Marian spoluvedl ateliér Reklamní fotografie na FUD UJEP, který jsem vystudoval.

Vystudoval jste UJEP. Jaké máte na dobu svých studií vzpomínky?
Měl jsem štěstí na lidi a přišla mi pozvánka, abych byl součástí party lidí, kteří nechtěli jen „zevlit“, ale chtějí si i zkusit něco praktického v daném oboru. Měl jsem možnost být součástí jedenáctičlenného designerského studia Mančaft a měli jsme plnou podporu školy.
Ohromně nás to učilo spolupracovat, komunikovat, „prát se“, narážet na patové situace a tvořit skvělé projekty. Byl v tom ohromný náboj. Je třeba ještě zmínit, že v univerzitním prostředí jsem měl tu čest se setkat se špičkovými umělci i teoretiky, jako jsou profesor Miroslav Vojtěchovský, Marian Beneš, Jiří Kovanda, Štěpánka Šimlová, Pavel Kopřiva atd.

Založil jste sdružení Superstudio Předlice, které se zabývalo propagací mladých designerů, přednášelo, pořádalo přednáškové činnosti a vzdělávalo veřejnost. Co Vás vedlo k založení? Jaká to pro Vás byla zkušenost?
Společnými silami jsme s Mančaftem za dob studií vybudovali coworkingové centrum Inkubátor Předlice ve staré továrně v Ústí nad Labem. Postavili jsme tam krom vlastního, Mančaftího studia i kavárnu, tělocvičnu a další prostory pro studenty fakulty, kteří stejně jako my měli možnost zpracovávat své projekty. Vše bylo pod záštitou fakulty. Byla to skvělá týmová zkušenost.

Co pro Vás znamená VŠKK?
Největší význam má VŠKK rozhodně v perfektním propojení studentů s reklamním světem a praxí. Díky tomu, že vyučující jsou zpravidla součástí reklamních, marketingových agentur, je snadné se na VŠKK dostat do tohoto světa. Za svých studií jsme si vše museli poměrně složitě zjišťovat a byl to celkově velmi dlouhý proces.

Na VŠKK vyučujete předměty týkající se například přípravy portfolia nebo vlastních projektů v ateliéru Fotografie a audiovize. Do jakých posledních zajímavých projektů jste se se studenty pustil a čemu všemu se mohou účastníci přiučit?
Příprava portfolia se zaměřuje na specifické osobní potřeby studentů, kteří chtějí vyrazit do reklamního světa, prezentovat se, ucházet se o práci anebo například získat prostředky na jejich start-up projekt. V ateliéru Fotografie a audiovize mám krom konzultací na starosti část semestrálních fotografických zadání, a především komplexní proces videotvorby, kterým studenti procházejí. Formou dílčích workshopů zaměřených na specifickou disciplínu (tvorba scénáře, produkce, svícení, zvuk, postprodukce, colorgrading). Nedílnou součástí je i zvaní inspirativních hostů k daným tématům. Před pár měsíci jsme tu například měli nejnadějnějšího, českého režiséra reklamních spotů a videoklipů Jaroslava Moravce, který je zastoupen světovými agenturami a získal mnoho ocenění. Před pár týdny tu byl Jakub Vlček z Punctum Images, přední český expert na využití CGI ve fotografii a videu.

Jste spoluzakladatel a art director společnosti ŠTIMTIM PRODUCTION. Vyzdvihnete některou ze zakázek, které jste se věnovali?
Osobně mám moc rád inscenovanou fotografii, specificky mě pak baví s týmem vymýšlet a tvořit scény (podobně jako režisér u filmu). Jedním z nejzajímavějších klientů je pro nás česká značka Woox. Když máme možnost pro ně vytvořit kampaň, je to ohromná jízda. Líbí se mi, když je klient trochu otevřený bláznivým „LaChapellovským“ přesahům. Zde pak pronájem divadla, postavení chaloupky “nakřivo”, dostání koně do výrobní haly, stavění maringotek přes sebe, není problém.

Co je podle Vás důležité při reflexi své tvorby?
Důležitý je pro mne klasicky odstup, regenerace a rozhled. Před několika lety jsem dostudoval rekvalifikační kurz Horský průvodce, a tak rád trávím volný čas v horách. Rád se tahám do kopce pěšky, po skále, nebo třeba na skialpech. Tam mám možnost přemýšlet nad smyslem života. 🙂

Co byste vzkázal lidem, kteří by se do budoucna rádi ubírali podobným směrem jako Vy?
Nebojte se více zacházet do toho nekomfortna. 🙂