Aktuality
Lidé na VŠKK: Mgr. Lukáš Novák
26.1.2023
Mgr. Lukáš Novák je za léta, která tu strávil, na VŠKK známou tváří. Studenty vyučuje anglickému jazyku a také plní funkci prorektora pro studijní záležitosti. Studoval na Univerzitě Karlově, několik let strávil v zahraničí a tak není divu, že se z něj stal výborný angličtinář. K práci pedagoga se přitom dostal od moderování v rádiu a tak jsme pro vás s panem prorektorem připravili rozhovor. V něm se zpovídá, jak se k této práci vůbec dostal, kdy si uvědomil, že by pro něj mohla být tím správným životním směrem nebo jak zvládl výuku během pandemie.
Co Vás přivedlo k působení na VŠKK?
„Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš.“ Každopádně nejen v českém prostředí stále platí, že je dobré mít dobré přátele…a samozřejmě být ve správný čas na správném místě. Přesto mohu s čistým svědomím tvrdit, že moji známí mě vždy doporučovali především na základě osobní zkušenosti a profesních výsledků.
Zastáváte funkci prorektora pro studijní záležitosti. Mohl byste čtenářům přiblížit, co je náplní Vaší práce?
Mým úkolem je komplexní supervize funkčnosti akreditovaných programů (včetně personálního zabezpečení), monitoring průchodu studiem a nastavení strategie výuky.
Mimo prorektorské činnosti na VŠKK vyučujete anglický jazyk. Jak jste se k tomuto jazyku dostal?
Spolu se skupinkou zahraničních studentů jsem se rok vzdělával v rámci cizojazyčného programu na 2. lékařské fakultě UK. S jednou ze studentek jsem trávil také volný čas a po její promoci i pár let v Anglii a Irsku, kde jsem si anglický jazyk tříbil.
Co byste doporučil vyzkoušet studentům, kteří si chtějí zlepšit svou angličtinu?
Navážu přímo na svou předchozí odpověď – ideální je mít partnera, jehož/jejíž rodným jazykem je např. právě angličtina. Dříve či později se ve vztahu objeví mráčky. Abyste je mohli společně rozehnat, je potřeba si osvojit schopnost rychlé interpretace a pádné argumentace.
Pracoval jste také v rádiu a rozhlase. Přineslo Vám to nějaké zajímavé zkušenosti?
Ano…detaily bych ale raději nezveřejňoval. To by vydalo na samostatný rozhovor a mnohé hvězdy současného šoubyznysu by nebyly rády…you know what I mean 🙂
Mnoho Vašich profesních činností se nicméně týká práce ve školství. Máte k pedagogice nějaký zvláštní vztah? Kdy jste si uvědomil, že je pro Vás to pravé?
Po nástupu na Pedagogickou fakultu UK, kam jsem si podal přihlášku spíše z pragmatických pohnutek, a sice kvůli potřebě vyhnout se povinné vojenské službě. Tam jsem se nakonec tzv. našel. Přijal svůj úděl s povděkem a započal cestu, která mě přivedla až na VŠKK.
Myslíte si, že se učí pouze „žáci“ od „učitele“, nebo se může něco naučit i „učitel“ od „žáka“?
Velice rád se stále učím, a to od kohokoliv, kdo má, co nabídnout. Od profese pedagoga se zajisté očekává, že se bude neustále vzdělávat, a já to tak skutečně vnitřně cítím. Navíc hybnou silou rozvoje každé společnosti je fakt, že učeň by měl překonat svého mistra. Každý mistr by to měl akceptovat jako správné (tedy dobré). Na druhou stranu každý učeň/student si musí uvědomit, že učitele nepřeroste bez potřebných dovedností/znalostí. Líbí se mi zdravé sebevědomí, které se může opřít o pevné základy úspěchu i uznání. Pokora se ale jaksi vytrácí, je vnímána jako slabost, a to je velká škoda.
V minulém akademickém roce byla výuka odkázaná na využití online komunikačních platforem, na naší škole převážně na ZOOM. Vidíte na této formě distanční výuky zpětně nějaké plusy a mínusy?
Výhody prezenčního vzdělávání jsou snad každému jasné – vzájemná osobní interakce se všemi klady a zápory je nenahraditelná. Z možných on-line řešení pandemické situace se však snažím i nyní vytěžit určitý přínos, který je primárně v rovině snížení časové zátěže či zvýšení efektivity dílčích procesů. Platíme ale poměrně vysokou daň za tyto vymoženosti v podobě deprivace a stavů úzkosti. Distanční výuka a režim HO kladou zvýšené nároky na disciplínu všech zúčastněných a poslední výzkumy dokazují, že se výrazně snižuje kvalita odvedené práce. Digitalizace je hlavně nástroj, který nesmí předznamenávat rezignaci na profesionální přístup, což se bohužel děje…alespoň tak to vnímám.
Prozradíte nám nějaké Vaše záliby, které Vám pomáhají se odreagovat?
Samozřejmě rodina…a hudba, která mě provází celým životem. Vždy jsem chtěl něco produkovat, tak snad se investice do různých mašinek a vybavení ještě vyplatí, aby se z toho nestaly jen lapače prachu a stylová dekorace.
Autor rozhovoru: Karolína Havlová, Michal Veselý