Aktuality

Konference “Ženy v literatuře”

14.11.2022

Spoustě z nás udělala tato konference opravdu velkou radost. Působila především poutavě ještě dávno předtím, než se její datum v kalendáři ocitlo tzv. za rohem. Spousta studentů, avšak i pedagogů, si na konferenci přišla poslechnout relativně krátké přednášky rozdělené do tří bloků (mezi kterými naštěstí nechyběla přestávka na občerstvení; kdo se hodně soustředí, musí hodně jíst, aby měl energii se soustředit i nadále). 

Konference se zabývala tématy ženského spisovatelství, kterému se ve svém příspěvku věnovala například Zuzana Říhová. Ta přítomným představila poněkud šokující filosofii Milady Součkové, která netoužila býti spisovatelkou, nýbrž spisovatelem. Přišel čas i na ženské čtenářství, ale kromě soustředění se na reálné ženy působící v literatuře dostaly prostor i ženy fiktivní. Protagonistky, antagonistky –⁠ prostě hrdinky a postavy z knih, které zanechaly na knižním trhu svůj nesmyvatelný odkaz. Spousty z nich nám představil Leoš Kyša, zabývající se akčními a průlomovými hrdinkami v české literatuře, nebo například Natalia Długosz –⁠ ta nám zase přiblížila svět ženských hrdinek bulharských pop-folkových písní. Až s takovou rozmanitostí se konference setkávala! 

Všechny příspěvky, které během konference zazněly, fungovaly jako dokonalá pobídnutí zamyslet se nad patřičnou literaturou i s ohledem na gender. Pro některé přednášející toto bylo na první pohled osvojeným a zajetým tématem, kdežto jiní na sebe sami napráskali, že prozkoumávali doposud cizí vody, ať už blízké nebo vážně daleké. Každý příspěvek byl nicméně pojat s hlubokým respektem vůči diskutované záležitosti, a to je, myslím, základem pro úspěšný příspěvek do obdobných konferencí.

Konferenci zahájila paní rektorka Dana Janovská, načež se úvodního slova chopil Vladimír Novotný. Martin Kasarda odstartoval konferenci příspěvkem s názvem “Od rurálneho k urbánnemu literárnemu Slovensku: Božena Slančíková-Timrava a Ivana Gibová”. Jako další vystoupil Vladimír Novotný s příspěvkem “Naše literární grácie”, načež byl blok uzavřen příspěvkem Iva Haráka, “Žena je cesta i čas, tělo i hlína. Ekologicky a genderově orientované nové pohanství v poezii Michaely Schwarzové Fantové…?”. 

Druhý blok konference pak zahájil Jan Matonoha se svým příspěvkem “Paralelní anatomie: zraňující přilnutí, diskurzivní konstituce mlčení a gender v české literatuře 1948–89” – hned po něm následovala výše zmíněná Zuzana Říhová a taktéž výše zmíněný Leoš Kyša. Následovala přestávka na občerstvení. 

Závěrečný třetí blok konference začínal příspěvkem Nataliy Długosz; hned po ní otevřela Ilona Gwóźdź-Szewczenko velmi zajímavý příspěvek “”Slečna Nikdo” jako literární brak i propadák, nebo pozoruhodná sociologická sonda do postavení dospívajících dívek v Polsku na sklonku komunismu?”, který rozhodně podnítil mezi účastníky spousty úvah a zamyšlení. Mária Stanková nás poté nechala nahlédnout do tématiky Slovenských literárních kritiček – a je VELMI dobře, že ve jméně svého příspěvku použila “kritiček” a ne “kritiků”, jelikož se mi textový editor snaží opravit slovo “kritička” do mužského rodu. Už jen to je důkazem, že tato konference a všechny příspěvky, které zahrnovala, jsou naprosto na místě, a přináší osvětu potřebnou jako sůl. Třešničkou na dortu a úctyhodným závěrem konference se nakonec stal příspěvek “Čierny humor Sylvie Plathovej”, který odpřednášela Daniela Straková.

Po každém příspěvku rozhodně nechyběl prostor pro diskuzi, které se mnoho účastníků odpovědně ujímalo. Nezapomínejme také zmínit, že přípravný výbor pro konferenci se skládal z doc. PhDr. Vladimíra Novotného, Ph.D., Mgr. Václava Krištofa a doc. Mgr. Márie Stankové, Ph.D. – bez nich by konference neproběhla. Jejich přípravy vytvořily příjemnou a otevřenou atmosféru, a tedy na konferenci zajisté nikdo neseděl za trest, právě naopak; byla to taková odměna po měsíci plném těžkých rozjezdů studia.

Všem velmi děkujeme za účast, za bohatou škálu příspěvků, a přípravnému výboru za přichystání konference.