Aktuality

Kniha jako dobrodružství poznání a také objekt marketingového zájmu

9.11.2020

Literární konference, která proběhla 5. listopadu, a to v online podobě, přinesla spoustu informací, poznatků a nápadů vztahujících se ke knižnímu marketingu a jeho fungování v aktuální době covidové. V druhém bloku se přednášející soustředili na otázky související s žánrovou literaturou a jejími podobami v minulosti i současnosti.

V letošním roce čtenáři vyhledávají převážně knihy o pandemii, zdraví a seberozvoji. Jak funguje prodej nejen těchto titulů v době, kdy jsou zavřená knihkupectví? Jakou roli v marketingu hrají nakladatelé, autoři a knižní influenceři a jejich komunikace na sociálních sítích? O tom a mnohém dalším diskutovali odborníci z knižní marketingové branže pod vedením pedagoga VŠKK a spisovatele Leoše Kyši a šéfredaktorky největšího odborného webu o marketingu Mediaguru.cz Martiny Vojtěchovské.

Aktuální doba je o krizi a pokleslých tržbách. Knihy, které jsou uvězněny v knihkupectvích bez návštěvníků, jsou mnohdy převáženy v krabicích od banánů zpět do skladů. Je to čas na hledání a aplikování nových řešení a strategií, ale také doba solidarity a vzájemné pomoci. Nakladatelé se zaměřili na e-shop a podle slov Báry Votavové (Albatros Media, brand manager Palmknih) začali více propagovat e-knihy. I autoři a „bookstagrameři“ sdíleli možnosti, jak si knihy pořídit, informovali o tom, kde jsou otevřená výdejní okénka a apelovali na to, aby čtenáři pořizovali knihy přímo u nakladatelů, a to převážně těch menších. „Nakladatelé si konečně uvědomili, že sociální sítě jsou velmi podstatnou formou jejich života, pochopili, že bookstagrameři a youtubeři, kterým se dříve třeba vysmívali, jsou zde z jistého důvodu,“ řekl Jakub Pavlovský (bookstagramer a pořadatel book clubů, redaktor literárního webu H7O.cz a šéfredaktor magazínu Lógr). Renata Kricnerová (vedoucí oddělení marketingu a PR knižního velkoobchodu Kosmas) zmínila i takové radosti jako posílání zdravic (nejen) zahraničních autorů či iniciativu „Čtení spojuje“, se kterou přišlo nakladatelství Argo.

Spousta akcí, jako jsou knižní křty, festivaly a veletrhy, musela být přesouvána až nakonec i úplně zrušena. „Vypadl celý jeden důležitý komunikační kanál se čtenářem,“ vyjádřila se k situaci Marie Povýšilová (marketingová manažerka v nakladatelství Academia). „Neustálé přesouvání a rušení akcí bylo frustrující pro organizátory, samotného autora i čtenáře.“ Některé i přesto šly uspořádat online. Jmenovitě třeba Humbook fest, akce hlavně pro fanoušky young adult literatury, která bývá obvykle celkem nákladná, letos poprvé proběhla v online podobě. „Tak se mohli zúčastnit i diváci, kteří by normálně neměli možnost,“ vyzdvihl pozitiva Josef Žák (obchodní a marketingový ředitel nakladatelství Albatros).

Řeč přišla samozřejmě i na online kampaně a vyhodnocování jejich efektivity. Podle Adama Pýchy (ředitel marketingu a E-commerce v Knihy Dobrovský) stojí efektivní online marketing na jasném škálování a cílení, u některých kampaní není na škodu zapojit pocity a mít odvahu.

„Nezbytným předpokladem úspěchu nakladatele je dobrá přímá interakce se zákazníkem.“
– Josef Žák

Letošní rok byl a ještě bude nejen pro knižní průmysl velkou zkouškou přizpůsobení a přežití, možností k tomu se poučit.
„Situace nás naučila reagovat pružněji, než jsme byli zvyklí.“
– Bára Votavová

„Naučili jsme se prodávat knihy i do uzavřených knihkupectví.“
– Marie Povýšilová

A ještě nějaká rada do budoucna?
„Převzít si nabyté zkušenosti z krize, pracovat s nimi i v dalším roce. Nezávislí a menší knihkupci a nakladatelé by měli mít odvahu se nebát riskovat a přijít s něčím, s čím dosud oni nebo někdo jiný nepřišel.“ – Jakub Pavlovský

V druhé části programu online konference jste si mohli vyslechnout příspěvky nabité vědeckými poznatky, dobrodružstvím a fantasy. Diskutovalo se o žánrové literatuře, která je pro některé stále něčím nižším než literatura „klasická“ a „akademická“. Druzí ji ale milují. V dnešní je době díky silnému kulturnímu vlivu anglosaského, přesněji řečeno severoamerického prostředí důležitým faktorem globalizace, má však i české a slovenské kořeny. Řečníci se ve svých příspěvcích snažili zodpovědět, jak tomu tedy bývalo a je
v České republice a na Slovensku. Diskuse se zúčastnili odborníci Jan Pohounek (Národní muzeum), Martin Kasarda (Fakulta masmédií, Paneurópska vysoká škola, šéfredaktor Magazínu o knihách), MgA. Daniel Kubec (VŠKK), Jaroslav Tvrdoň (VŠKK), Leoš Kyša (VŠKK), Mgr. Jan Kotouč, Ing. Jan Kovanic (Neviditelný pes).

„V příspěvcích jsme slyšeli různé varianty dobrodružství. Každý příspěvek přinesl svůj pohled na věc,“ řekl na závěr Václav Krištof.
Je vám líto, že jste diskusi zmeškali? Nemusí – můžete si ji pustit ze záznamu na youtubovém kanále VŠKK. A již nyní vás můžeme předběžně nalákat na konferenci, která proběhne v příštím roce – tentokrát bude věnována výročí vzniku nakladatelství 68 Publishers.

^{Tereza Bartošková}