Aktuality

Jak si udržet duševní zdraví nejen ve zkouškovém období

9.5.2022

Strach ze selhání, temno v hlavě, svírající se žaludek, nesoustředěnost, třas a nadměrné pocení, v horším případě úzkostné a panické záchvaty nebo vyhoření – snad každý, kdo není jen skořápkou bez emocí, nebo nemá ego dosahující stratosféry, zažil, co s ním dokáže udělat stres. Někoho stresová tsunami zaplavuje dennodenně, někdo ho začíná pociťovat s přicházejícím zkouškovým obdobím a ty, kteří sotva vydechli po odevzdání bakalářek a diplomek, budou brzy strašit státnice. Jak se (nejen) v tomto náročnějším období vyklidnit a zamezit krizovým situacím, případně se s nimi vyrovnat, studentům poradila Dominika Kocmanová při workshopu, který se uskutečnil ve středu 4. května. Přesto, že se ve stejnou dobu v Domečku rozjížděla burgerová party, dorazilo několik statečných (a „broken“) lidí.

Dominika studuje medicínu v Hradci Králové a jako členka studentské organizace pro mediky IFMSA se přednášení a vedení workshopů na různá témata z oblasti zdraví a soft skills věnuje 3,5 roku. Setkání zorganizovala studentská rada, primárně její členka Štěpánka Luhanová. Studenty nečekal přednáškový formát, naopak museli aspoň trochu vystoupit z anonymity, podělit se o svá trápení a očekávání a interagovat ve skupině. Měli tak možnost vzájemně rozebrat konkrétní problémy, jako nadměrný stres obecně, perfekcionismus, nespavost nebo neschopnost odpočívat, strach z chyb a selhání, problém s přijímáním kritiky nebo (náběh na) vyhoření, a hledat jejich řešení. Zároveň zpomalili a vydechli si za doprovodu relaxační hudby.

Věříme, že v hygieně moc nezaostáváte, ale jak jste na tom s tou duševní? Zde je několik tipů na aktivity prospěšné duševnímu zdraví: dostatečný a kvalitní spánek v souladu s osobním biorytmem (je rozdíl, zda naspíte osm hodin od 22 hod., nebo jdete na stejnou dobu spát ve 4 ráno), meditace, sportovní aktivita, čas strávený s blízkými nebo ve společnosti mazlíčků a omezení kontaktu s toxickými lidmi, pobyt v přírodě, vyvážená strava, sebeláska a sebepřijetí, digitální detox, terapie, laskavost sám k sobě i k ostatním. Také je dobré si najít nějaký denní rituál, při kterém se cítíte dobře, ať už je to vychutnání si ranní kávy, beauty rutina, procházka nebo cvičení. Každý bychom měli zahrnout do denního programu hodinu času, který věnujeme jen sobě, tomu, co nás těší, při čem si odpočineme, ať už je to čtení knížky (kterou neotevíráme kvůli studiu), psaní si deníku vděčnosti, běh, koukání na seriál nebo třeba pivo s kamarády. „Je důležité si hodinu času na sebe vyhradit, i když toho máme hodně. Při plánování dne ji ideálně zařadit do plánu jako první,“ říká Dominika.

Se studenty se věnovala také tomu, jak omezit stres při učení a práci. Asi vás nepřekvapí, že když si v učení uděláte řád, strukturu, bude to efektivnější a vy nebudete při chaotickém čtení zápisků (když je v lepším případě máte) chytat paniku. Měňte prostředí a doma si stanovte místo k práci a studiu (není dobré spát učit se i jíst v posteli), odměňujte se (ale samozřejmě s mírou, abyste si nevybudovali závislost), dopřávejte si pravidelné pauzy, najděte si na učení parťáka…

A jak zněl závěrečný „manuál“ pro zvládnutí stresových situací a nalezení klidu uprostřed chaosu?„Můžete udělat tři věci, které vám v těžké situaci pomůžou: Buďte pozitivní – pochvalte se, že jste zvládli např. pět úkolů, místo toho, abyste byli naštvaní, že jste jeden nestihli. Také buďte rádi za to, co jste se při nich naučili. Zamyslete se nad situacemi, kdy jste byli zklamaní, vzpomeňte si na lidi, kteří vás zklamali, a na druhou stranu si řekněte, co je na nich pozitivní… V každé těžké situaci si vzpomeňte na to, že je vždy něco, co si z nich můžete odnést. Zadruhé buďte radostní a vzpomeňte si na to, co vám radost udělalo. Soustřeďte se na myšlenky a emoce, které ve vás vzpomínky na tyto momenty vyvolávají, a užijte si to, nechte radost prostupovat celým svým tělem. Zatřetí buďte vděční. Řekněte si tři věci, za které jste vděční, buďte při tom co nejvíce specifičtí… buďte vděční za někoho ve svém okolí a řekněte mu to. Buďte pozitivní, radostní a vděční. Ze začátku může být těžké si tento přístup v krizových situacích udržet, ale časem, s vědomým nácvikem, se to stane jednodušším. Najděte si čas a místo, kde budete moct takto smýšlet a připomínat si, že dokážete odolat každé bouři.“

Studenti se po konci setkání zdáli vcelku spokojeni a Dominika si ho také pochvalovala. „Jsem zvyklá školit spíše mediky nebo studenty psychologie, takže jsem byla ráda za setkání s jinou partou lidí. Bylo to obohacující i pro mě zjistit, jak smýšlíte. A byla jsem mile překvapena, jak jste se zapojili.“

Štěpánka prozradila, že by studentská rada se svolením vedení školy chtěla určitě zorganizovat další podobné akce. „Chtěli bychom uspořádat workshop o první pomoci ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií, a to i zážitkový – s maskováním zranění apod. Dále workshop s vodní záchranářskou službou nebo se Státním zdravotním ústavem rozebrat téma výživy a poruch příjmu potravy,“ podělila se o plány a zmínila, že v ideálním případě by taková setkání probíhala na pravidelné bázi. „Zatím fungujeme formou studenti pro studenty, ale třeba to časem posuneme na vyšší level.“

Závěrem bychom jen chtěli připomenout, že jako studenti VŠKK můžete nově využít služeb psychologické poradny sídlící v místnosti 406. Pamatujte, že vyhledání odborné pomoci není hanba.

Autor: Tereza Bartošková