Aktuality

BcA. Kryštof Henzl

19.10.2023

Kryštof Henzl ukončil bakalářské studium grafického a mediálního designu na VŠKK a nyní pracuje na absolventské stáži v Helsinkách pro AI startup Wudpecker jako UI/UX designér. Grafickým designem se zabývá od střední školy. Necelé dva roky pracoval v agentuře DDB FTW. Projekty, na nichž se podílel, získaly prestižní ocenění, například ADC Czech Creative Award i The Cannes Lion Award, tzv. Cannského lva. Věnuje se i svým vlastním projektům pro nejrůznější klienty. Blízkou oblastí je pro něj esport, kterému by se rád věnoval i do budoucna.

Právě se nacházíš na Erasmu, na absolventské stáži v Helsinkách. V čem je pro tebe stáž přínosná? Jak ses o této příležitosti dozvěděl?
Už při nástupu na vysokou školu jsem věděl, že chci jet na Erasmus, byl to jeden z mých parametrů při výběru vysoké školy.  Absolventské pobyty jsou v mnoha věcech zajímavější a lepší než klasické studijní pobyty. Stáž je pro mě nejvíc přínosná v tom, že jsem sám v zahraničí, poznávám jinou kulturu, kterou jsem dosud neznal. Každý, kdo vyrazí do ciziny bydlet sám, si uvědomí hodně věcí sám o sobě. Stýkám se s místními, nejen s ostatními studenty z Erasmu. O možnost stáží jsem se hodně zajímal už při nástupu na vysokou, poslal jsem několik e-mailů. V externí agentuře ERA mi se vším pomohli, vyřídili se mnou papíry. Se školou jsem pak podepsal agreement.

Co ti dalo studium na VŠKK?
Určitě kontakty do budoucna. S profesory, se spolužáky. Díky škole jsem se také dostal na praxi do agentury a našel jsem práci. Získal jsem zkušenosti v práci s reálnými klienty. To není na českých vysokých školách běžné. Takže určitě kontakty a zkušenosti.

Dařilo se ti propojit studium a praxi?
Už na střední jsem začal pracovat jako grafik, měl jsem hodně zakázek, v tomhle oboru je to klíčové. Samotné studium rozhodně nestačí. Klienti se víceméně moc nekoukají na diplom, zajímá je, co reálně dělá člověk za zakázky. Bylo občas náročné to zvládnout najednou.

Za svůj velký úspěch považuješ necelé dva roky v agentuře DDB FTW. Čím ses zabýval?
Agentura, kde jsem pracoval, spadá pod velkou celosvětovou agenturu DDB. DDB FTW je pak speciální síťová agentura, která se specializuje na gaming a esport, pobočky má po celém světě. Náš tým v Praze byl docela malý, kolem šesti až osmi lidí. Pracoval jsem tam na pozici grafického designéra. Nade mnou byl Art Director, pak Creative Director. Dělali jsme zejména kampaně, které se zejména věnovaly propojování gamingové komunity a negamingových klientů. Zúčastňoval jsem se brainstormingu. Dále byla mojí prací tvorba vizuálních identit těchto kampaní. Velká věc byla správa sociálních sítí pro některé klienty. Většinou chtěl nějaký klient oslovit mladší publikum, v tom dává esport a gaming velký smysl. Například Kaufland, který je vnímán jako obchod pro starší generaci, jsme propojili s esportovým týmem Sinners.

Pracuješ pro často dost rozdílné klienty, od esportu přes gastronomii až třeba po divadlo. Čím tě kampaň osloví natolik, aby ses do ní zapojil?
Práce pro Divadlo Viola nebo pro Restauraci U Mamlasů byly externí projekty ze školy. Kvůli tomu, že jsem se hledal, zkoumal jsem, jaký obor mě nejvíc baví, jsem zkoušel cokoliv. Nicméně esport je něco, co mě opravdu zaujalo, v tom bych chtěl pokračovat i dál. Je mi blízký. S postupem času musím říct, že v sedmnácti a osmnácti letech jsem bral všechno, teď ten projekt musí být nějakým způsobem výjimečný, nechci pracovat na tuctových věcech.

Ve své bakalářské práci ses zabýval esportem a profesně se mu také věnuješ. Do povědomí široké veřejnosti se esport teprve dostává. Setkáváš se někdy s předsudky? Jak se podle tebe bude esport vyvíjet?
Veřejnost určitě vnímá esport s předsudky. Už za ty dva roky, kdy v tom prostředí pohybuji, se to ale začalo hodně měnit. Čím dál větší veřejnost ho začíná chápat jako sport. Podle mě to sport jednoznačně je. Na vnímání lidí ale ani moc nezáleží, ten trh je zkrátka funkční, vyprodává desetitisícové haly, fanoušků je hromada. Publikum jsou mladší lidi, sponzoringem nikdo nic neztratí. Pro značky má velký smysl sponzorovat esport. Mluvím tedy o esportu na té nejvyšší světové úrovni. Menší trhy, mezi které patří i ten český, se bohužel často potýkají s finančními problémy. Sponzoring esportu se ale musí dělat chytře. Pokud je jedinou snahou kampaně cílit na mladou generaci, může to cílovka označit za cringe. Věřím, že esport bude stoupat, bude se vyvíjet. Neměl bych problém, kdyby byl na olympiádě. Určitě očekávám progres.

Za svou práci jsi získal velice prestižní ocenění, kromě ADC Czech Creative Award i The Cannes Lion Award, tzv. Cannského lva. Jaké projekty mají podle tebe největší šanci uspět a zaujmout porotu?
Bronzového Cannského lva v kategorii Gaming, Social Behaviour & Cultural Insight jsme získali za projekt Fofrtaška. Vzali jsme negamingový subjekt, propojili jsme ho s esportovým týmem Sinners a fúzí těchto dvou projektů jsme vytvořili Fofrtašku, což byla klasická taška, kterou používají důchodci na nákup, udělali jsme ji cool, dali jsme jí například RGB podsvícení. Dal se tam vozit gamingový gear, atp. Užili jsme netradiční přístup. Něco unikátního. Nebylo to prvoplánové. Tyto projekty musí být unikátní a první. Spousta projektů má skvělou myšlenku, ale v praxi nefungují. Čísla našeho projektu byla vysoká. Náš projekt byl zásah na českém trhu. Chtěl bych poděkovat Ivanu Soukupovi, bývalému kreativnímu řediteli, že s touhle myšlenkou přišel.

Jsi velkým fanouškem AI. Měl by se každý, kdo se věnuje kreativnímu průmyslu, s umělou inteligencí seznámit a naučit se s ní pracovat?
Příklad z praxe – pracoval jsem v osmnácti pro jeden sportovní tým, ořezával jsem jim fotky a podobně, dělal jsem to rok. Po delší době jsem se s klientem setkal a zeptal se, jak to u nich teď mají s grafikou. Řekl mi, že teď na to mají AI nástroj, který to dělá za ně. To jsem si uvědomil, že nástup AI přišel, hlavně pro rutinní záležitosti. Je to game-changer, může ušetřit klientům peníze za agenturu. Profesionálové by se měli udržovat v kontaktu s tím, co se s AI dá dělat, než to zjistí klienti. Pro naše dobro. Zároveň si myslím, že AI určitě není něco, co by zničilo obor grafického designu. Momentálně, když dostanu novou zakázku, přemýšlím, jak AI využít, třeba pro generace textur a různých věcí. Je to s ní jednodušší.

Co bys poradil studentům, kteří se chtějí věnovat grafickému designu, ať už jako studijnímu oboru, nebo budoucí profesi?
Hlavně získávat co nejvíce praxe. Když se student hned při nástupu na školu zapojí do Kreativního Kanclu, má tam záštitu, nemůže se nic pokazit, může jen získat. Doporučuji najít si i stáž v oboru, i když třeba neplacenou. Teď lituji, že jsem nešel na stáž už v prváku. I půlrok na praxi vás může hrozně posunout. Nejde jen o zkušenost do CV, ale hlavně o praktické zkušenosti. Opravdu doporučuji na nic nečekat, jít za praxí.

Autor rozhovoru: Marcela Kadlecová