Aktuality

Absolventi: BcA. Valérie Šťástková

5.12.2022

Vystudovaná literátka, tatérka, milovnice koček a „chaotická digitální zaklínačka“. To je Valérie Šťástková, umělecká duše, která mimo jiné v rozhovoru říká, že si splnila sen.

Val, popsala bys svou cestu na VŠKK, konkrétně na obor Literární tvorba?
Věděla jsem, že pokud mám jít na vysokou školu, musí to být vysoká, která mě bude bavit. Vždycky mě bavily příběhy a vždycky mě bavila literatura a psaní, takže jsem nemusela být kdovíjaký génius, aby mi z téhle rovnice vylezla právě VŠKK a Literární tvorba.

Jak vzpomínáš na období strávené na VŠKK? V čem tě studium či lidé, které jsi zde potkala, formovali, obohatili?
Období strávené na VŠKK bylo doslova horskou dráhou emocí, nervů a zážitků… Kdyby měla vzniknout česká verze oblíbeného seriálu na HBO (Euforie), mohla by vzniknout během našeho studia na škole. Nezahrnula by ovšem všechny ty inspirativní lidi a zábavou i znalostmi protkané přednášky, na kterých jsem mohla být přítomná. Ne nadarmo dodnes říkám, že kdyby někteří vyučující měli svůj podcast, určitě ho poslouchám.

Co pro tebe bylo v rámci studia největší výzvou?
Zřejmě stihnout přečíst všechny ty knihy… Ačkoliv od mala čtu hodně, jsem poměrně pomalý čtenář. Takže jsem si občas připadala jako podprůměrný čtenář na čtecím maratonu.

Společně jsme před třemi lety vydali knížku Protipól. Ty jsi byla jednou z těch, kteří se v procesu jejího vydání a s ním spojené propagace více angažovali. Jak na to zpětně vzpomínáš?
Jako na chaos… Ale krásný chaos. A náš. A taky na tu radost, že z toho chaosu vznikla knížka. A s ní její velice osobitý křest, na kterém nám dělal kmotra knihy úžasný Josef Formánek.

Přispěla jsi povídkou také do antologie L3g3ndy. U nějakých dalších psacích pokusů jsem byla, ale mohla bys říct, jak jsi na tom s psaním teď? Máš na svém bucket listu třeba vydání další knihy?
Určitě mě ten sen, který jsem měla jako dítě, tedy napsat svoji vlastní knížku, ještě nepřešel. Ale musím se přiznat, že na něj už tolik netlačím. Vzhledem k tomu, že se na plný úvazek věnuji jinému druhu umění (tetování), je moje umělecká dušička spokojená. Ale jednou si k tomu zase sednu… a společně s klávesnicí zase něco vyčaruju.

V poslední době se tvá tvorba ubrala od slov k obrazům –⁠ maluješ a tetuješ, jak můžeme vidět i na tvém Instagramu. Máš za sebou tatérský kurz, spokojené klienty…
Mám a je to splněný sen. Navíc poslouchat životní příběhy každého klienta a motivaci k tomu nechat si zvěčnit to, či ono tetování, je mojí novou formou rešerše pro snad budoucí příběhy.

Dokonce moderuješ podcast TerapieTetováním. Jak ses k tomu dostala? Baví tě to? Byl/je to pro tebe velký výstup z komfortní zóny?
Kdybych jenom moderovala. Jsem nepovedený zvukař, kameraman a také střihač. A dostala jsem se k tomu jednoduše – v tetovacím studiu, ve kterém tetuju, jsme pocítili potřebu vzdělávat a snad i bavit touto tématikou široké okolí. Mimochodem – o tetování píšu i články. Ano, píšu! Taky občas i píšu.

Při čtení jednoho z čísel časopisu Povstalec mi utkvěla v hlavě tvá citace: „Jediné, co se mě stále drží, je myšlenka, že chci tvořit. A vlastně je mi jedno, co to bude, když to bude vycházet ze mě. Psát anebo kreslit. Třeba se na to za další rok budu dívat jinak – zjistím, že být bohémem mě v kapitalismu zabije.“ Jaké je zatím tvé zjištění? 🙂
Ještě před rokem jsem se utápěla v pocitu, že se ten konec citace skutečně vyplní a já budu dělat nějakou práci, jen abych se uživila. A tvořit budu ve volném čase s pocitem nepovedeného a zbytečného umělce. Pak se to zlomilo. Proto také říkám, že tetovat je pro mě splněný sen. Je to tvorba na denní bázi, přesně tak, jak jsem v ni doufala.

Čím dále trávíš čas?
Uuu… Nechcete ani vědět, jak dál trávím svůj čas. Další asociální aktivita (hned vedle psaní a kreslení), hraju na PC, hodně. Nejvíc mě baví hry s bohatým příběhem a samozřejmě ocením i dobré a zajímavé grafické zpracování. A když konečně vyjdu ven… je to většinou s kocourem (v batohu, nebo na vodítku), oba totiž rádi vyrážíme na výlety.

Chtěla bys na závěr něco vzkázat aktuálním či budoucím studentům VŠKK?
Jděte za tím, co vás bude naplňovat. Peníze jsou hezká věc, sny vašich rodičů taky, ale ve vašem životě záleží hlavně na vás. Možná to občas bude vypadat totálně špatně, ale všechna ta kritika, neúspěch i bolesti vás nějak posunou a něco vás naučí. I kdyby to, co jste se naučili, mělo být prosté zjištění, že jste udělali totální kravinu. No a co. Život je možná přece jenom o tom udělat z těchto kravin něco pěkného.

Autor: Tereza Bartošková