Aktuality

Absolvent: BcA. Tereza Vodvářková

30.8.2024

Pište to, co chcete číst

„Pokud něco opravdu chcete, musíte si za tím jít,“ říká Tereza Vodvářková, které nedávno vyšel sólový knižní debut. Přečtěte si, jak její tvorbu ovlivnilo studium literární tvorby a co s sebou přináší psaní knihy a crowdfundingová kampaň.

Nedávno ti vyšla první sólová knížka Bellanteriové. První myšlenka knihy se zrodila, když ti bylo kolem třinácti let. Mohla bys přiblížit, jak vznikala, kdy ses rozhodla, že se nebude jednat o kratší formát, jak jsi původně zamýšlela?
Nemůžu říct, že bych se úplně rozhodla, přirozeně se to vyvinulo. Myšlenka příběhu hlavní hrdinky Kelly se zrodila z různých scén, které mě v průběhu určitého období napadaly a já se je nakonec rozhodla spojit dohromady. Vše se vyvíjelo s postupným psaním, postavy si tak trochu žily vlastním životem a dokud jsem neměla hotovo, nebyla jsem si vůbec jistá, jak to bude dlouhé. 

Proč jsi zvolila žánr young adult fantasy?
Fantasy je mi obecně hodně blízké a patří k mým nejoblíbenějším žánrům. A young adult z toho asi vyšlo vzhledem k mému věku v době, kdy jsem knihu začala psát. Psala jsem to, co bych sama chtěla číst.

Jak se ti dařilo skloubit psaní knihy se studiem či prací? Jak psaní ovlivnilo tvůj sociální život?
Nejsem člověk, který píše každý den (pokud pominu práci copywriterky). Psala jsem, když jsem měla čas a náladu. Možná i to je jedním z důvodů, proč mi to trvalo tak dlouho. (smích) Někdy bych chtěla mít na tvoření více času, ale to je vždy o prioritách a nezbytnostech. Celkově si ale myslím, že psaní jednoduše zapadalo a zapadá do mého života. 

Pokud jde o vliv na můj sociální život, určitě platí to samé –⁠⁠⁠⁠⁠ vždy záleží na prioritách. A s přáteli se kdykoliv ráda pobavím o své tvorbě i o knihách, když mají zájem.


Studentská léta a cesta za snem

Na VŠKK jsi studovala literární tvorbu. Dokážeš říct, jak studium přispělo k tvé tvorbě, k jejímu rozvoji nebo přemýšlení nad ní?
Bellanterie jsem sice začala psát před nástupem na VŠKK, ale studium zde mou tvorbu určitě ovlivnilo. Nejvíc mi zaručeně daly předměty, kde jsme s ostatními spolužáky a spolužačkami tvořili, navzájem své výtvory sdíleli a poskytovali si zpětnou vazbu, kterou jsme samozřejmě dostávali i od vyučujících. Navíc myslím, že vydání L3g3nd (antologie od studentů fantastiky pod vedením Leoše Kyši) mi částečně pomohlo si uvědomit, že publikovat Bellanterie je opravdu můj sen, pomohlo mi se odhodlat a pustit se na cestu za vydáním vlastní knihy.

Navštěvovala jsi např. zmíněnou tvůrčí dílnu fantastiky s Leošem Kyšou. Jak ji nebo další předměty, které jsi měla, hodnotíš?
Na fantastiku do teď ráda vzpomínám. Hodiny byly často nejen opravdu přínosné, ale také zábavné. K mým oblíbeným předmětům patřily rovněž Dějiny umění s Michaelou Vaculíkovou, Základy tvůrčího psaní a Základy redakční práce s Danielem Kubecem, Literární žánry s Pavlem Šidákem a Intermediální tvorba, kde jsme spolupracovali napříč obory na různých projektech.

Jaké jsi dále dostala díky VŠKK příležitosti?
Vedle již zmíněné příležitosti podílet se na knize L3g3ndy jsem také měla možnost být součástí redakce školního časopisu Povstalec N°2, což byla skvělá zkušenost. A v neposlední řadě jsem díky studiu na VŠKK získala placenou stáž jako copywriter v cestovní kanceláři, ze které se na několik následujících let stala moje práce.
 

Vydání románu Bellanteriové předcházela crowdfundingová kampaň, jak je u Pointy běžné. Byla to tvá první volba, nebo jsi předtím kontaktovala i jiná nakladatelství?
Zkoušela jsem i jiná nakladatelství, respektive jsem psala do Albatrosu, kde mě propojili s redaktorem z CooBoo, chvíli to vypadalo nadějně ale nakonec to nedopadlo. To však bylo hodně let dozadu a já si uvědomuju, že kniha tehdy potřebovala ještě určité zásahy a úpravy.

Nakonec jsem moc ráda, že jsem zvolila Pointu. Uvažovala jsem o ní už před pár lety, ale chvíli mi trvalo, než jsem se odhodlala. Těší mě, že jsem mohla celým tím procesem vydání projít, ač to bylo náročné. 

Jaká pro a proti má crowdfunding?
Příprava crowdfundingu, jeho průběh a následná spolupráce s knižními kolegyněmi na úpravách a doladění knihy mi vzaly velké množství času a energie. Taky mi to ale hodně dalo a rozhodně to za to stálo!

Když bych shrnula pro a proti: 

  • Výhodou určitě je, že se s celým procesem vydávání seznámíte poměrně do detailu tváří v tvář a zároveň na to nejste sami –⁠⁠⁠⁠⁠ pomocnou ruku vám vždy nabídnou lidi z Pointy a vším vás provedou.
  • Ve spoustě věcí máte hlavní slovo a můžete si tak vytvořit tým, který vám sedne, a dát knize podobu podle svých představ.
  • Investujete do toho tolik sil a času, kolik můžete. To je však i nevýhoda, protože pokud vám na tom záleží, dáte do toho opravdu hodně.
  • Celý proces leží do velké míry na vás, lidé z Pointy vám rádi pomohou a poradí, ale vy jste ve většině případů ti, kteří to pak musí realizovat.
  • I když do toho dáte svoje maximum, stále to nemusí vyjít.

Vydáním knihy to nekončí

Přiblížila bys ještě trochu proces vydání a komunikaci s týmem?
Celý proces začíná tím, že si založíte autorský profil na Pointě, kam pak přidáte svůj „projekt“, tedy knihu, která může i nemusí být hotová. Ve chvíli, kdy máte dílo dokončené, si začnete sestavovat svůj tým knižních kolegů. Vybíráte si je z databáze Pointy podle vámi zvolených kritérií. Redaktor, korektor, sazeč a grafik jsou povinní, další role jsou doporučené (já měla ještě betačtenářku a influencerku). Některé role klidně může zastat jeden člověk. 

S vybranými kolegy se domluvíte na parametrech spolupráce a když máte celý tým hotový a chcete se pustit do dalšího kroku, kontaktuje vás někdo z Pointy a s jeho pomocí začnete připravovat crowdfundingovou kampaň. To zahrnuje vše od informačních textů pro stránku vaší knihy na webu Pointy přes vytvoření seznamu odměn po přípravu plánu příspěvků na sociální sítě. Když máte vše potřebné připraveno, domluvíte si datum spuštění. Kampaň běží třicet dní, během kterých musíte vybrat celou cílovou částku. Ta se skládá hlavně z nákladů na tisk knihy a odměn pro knižní kolegy, určitá část peněz pak připadne ještě Pointě za zprostředkování služeb.

Když se vám částka nepodaří vybrat, peníze se vrátí přispěvatelům a kniha bohužel nevyjde. Pokud však crowdfunding skončí úspěšně, začnete se svými kolegy spolupracovat na finální podobě knihy. Obálku už máte většinou hotovou před crowdfundingem, protože bez ní by se kniha hůř prodávala, ale samozřejmě na ní můžete ještě spolu s grafikem provést úpravy. Text jde nejprve redaktorovi, následně korektorovi a nakonec sazeči. Tento proces může trvat různě dlouhou dobu, záleží na spoustě okolností. Každopádně pak už je kniha skoro hotová a míří do tiskárny.

Tím to samozřejmě nekončí. Můžete se radovat z toho, že držíte knihu ve svých rukách, sdílet radost se svým okolím a případně předávat knihu a další odměny osobně. Nadále byste měli pracovat na propagaci, ideálně se účastnit literárních akcí nebo třeba uspořádat křest či autorské čtení. To samozřejmě není povinné, ale určitě je to dobré ke zviditelnění knihy.

Máš za sebou např. účast na festivalu Fantastická Ostrava. Co dále tě čeká?
Plánuju křest, který proběhne v sobotu 7. září od 18:00 v Praze v knihkupectví, kavárně a vinotéce Božská Lahvice – všichni jste srdečně zváni. V září mám také v plánu se zúčastnit Festivalu autorského čtení ve vlaku pořádaného Literární akademií. Moc se těším. 

Zároveň se neustále snažím propagovat svou knihu na sociálních sítích a komunikovat se svými čtenáři. Už před crowdfundingem jsem Bellanteriům vytvořila stránku na Facebooku a profil na Instagramu, kam pravidelně přidávám příspěvky primárně o knize, ale také o sobě, psaní a podobně.

Co tě práce na knize nebo i období teď, po jejím vydání, naučily?
Určitě to, že pokud něco opravdu chcete, musíte si za tím jít. Je to hlavně na vás, nestačí jen čekat, že se vám to nějakým zázrakem splní. Ne že bych to nevěděla už předtím, ale vydání knihy mi to jen potvrdilo. Také mi celý ten proces ukázal, kdo v mém okolí mě skutečně podpoří, když usiluju o svůj sen, a že těch lidí nebylo málo.

Tvou tvorbu očividně inspirovalo bojové umění, kterému se věnuješ Latosa Escrima a Wing Tsun. Přiblížila bys tyhle bojové sporty a tvou cestu k nim?
Knihu jsem dopsala předtím, než jsem se těmto bojovým systémům začala věnovat, každopádně v průběhu úprav se asi do příběhu dostalo i něco z nich. Bojová umění obecně mě vždy zajímala.

Pokud jde o mou cestu k Escrimě a Wing Tsunu, už dlouho jsem věděla, že se chci pravidelně věnovat nějakému bojovému umění, jen jsem si nebyla jistá jakému… Pak mi přítel řekl o Escrimě, já se zašla podívat na trénink a hned mě to chytlo. Hned po ní následoval Wing Tsun, tak jsem zůstala i na něj. Nakonec jsem začala trénovat obojí. (smích) Jestli vás o těchto bojových systémech zajímá víc, určitě se přijďte podívat na křest, kde bude ukázka, nebo na trénink pro začátečníky.

Knížka sotva vyšla, ale nabízí se klasická otázka, zda už plánuješ další…
Ano, druhý díl už mám dokonce napsaný – oba díly Bellanteriů jsem totiž původně psala jako jednu knihu, ale vzhledem k její délce jsem ji nakonec rozdělila na dva díly. Čeká mě však ještě hodně práce, v druhém dílu chci určitě upravit několik věcí a zároveň, protože budu knihu pravděpodobně opět vydávat v Pointě, bych si ráda vyhradila více času na přípravu crowdfundingu i na následnou spolupráci s knižními kolegy. Druhý díl tak nebude hned, ale ráda bych ho zvládla vydat do roka a půl, maximálně do dvou let.

Autor: Tereza Bartošková